ANATOMIE

1. jeden až dva páry nozder, 2. čelo, 3. týl, 4. postranní čára, 5. hřbetní ploutev, 6. tuková ploutvička, 7. násadec ocasu, 8. kořen ocasní ploutve, 9. ocasní ploutev, 10. řitní ploutev, 11. břišní ploutve, 12. prsní ploutve, 13. skřele, 14. oko (hlava), 15. rypec (tlamka).

Dýchací ústrojí ryb tvoří červeně zbarvené žábry. Výměna plynů — kyslič¬níku uhličitého za kyslík — se děje na dýchacích řasách žaberních lístků pro¬tkaných množstvím vlásečnic, přičemž krev odevzdává vodě kysličník uhličitý a přijímá z vody kyslík. V dýchací sliznici (epitelu) lístků jsou také rozmístěny hlenové buňky, které vylučovaným výměškem chrání jemné tkáně zaber před kalem a cizopasníky. Ryby mají schopnost zbavit se žaberních lístků značně poškozených cizopasníky a nahradit je novými.
Některé ryby, jako např.: pancéřníčci, mřenky, sekavci a piskoři, vystupují občas k hladině, načerpají tlamkou vzduch, který pak polykají, a kyslíku z něho využívají v zadní části střeva. Vzduch projde střevem a odchází pak v bublinách řitním otvorem. Pomocné střevní dýchání umožňuje těmto ryb¬kám žít ve vodách velmi chudých na kyslík. Ryby labyrintní a některé druhy sumců mají přídavné dýchací ústrojí v dutině nad žábrami. U úhoře se kromě zaber podílí na dýchání také celý povrch kůže, takže tělo může získat tímto způsobem až 60 % potřebného kyslíku. Nároky jednotlivých druhů ryb na obsah kyslíku ve vodě jsou různé.
Zažívací ústrojí ryb, které začíná dutinou ústní a poměrně krátkým jícnem, se od sebe liší podle toho, zda jde o rybu dravou nebo nedravou. Dravé ryby se vyznačují velkou, hluboko rozštěpenou a hodně ozubenou tlamou, kdežto nedravé ryby, živící se většinou drobnou potravou, mají tlamu malou, obvykle s masitými pysky. Jazyk nahrazuje jazyková kost krytá měkkou svalovinou (nepravý jazyk). Zuby ryb nemají kořeny a jsou zakotveny ve sliznici nebo přirostlé na kostech. K obnově zubů dochází po celý život tak, že nové vytla¬čují zuby starší, opotřebované. Zuby slouží rybám jen k zachycení kořisti, ne k jejímu rozkousáni.
Jícen je krátký, svalnatý a spojuje dutinu ústní se žaludkem. U kaprovitých ryb, které nemají žaludek, přechází jícen přímo ve střevo, které tvoří několik dlouhých kliček, než končí řitním otvorem. Reakce rybího žaludku je kyselá, střeva naopak zásadití Ryby živící se výhradně rostlinnou potravou mají střevo s mnoha kličkami, dravé ryby mají naproti tomu krátké střevo s jedním nebo jen s málo zákruty.